Necháte se očipovat nebo chcete soukromí?

Inteligentní čipy jsou dnes nedílnou součástí života kolem nás, aniž si to možná uvědomujeme. Čip je obsažený v mobilním telefonu, konečně čipová je samotná SIM karta. Vydavatelé platebních karet se snaží postupně převádět karty s magnetickým proužkem na kary hybridní s čipem. Dopravci motivují své zákazníky ke koupi zákaznických karet, na které se předem nabije finanční obnos a díky inteligentnímu čipu po přiložení ke čtečce u řidiče se odečte příslušná částka se slevou. Konečně, i zákaznická In-karta Českých drah je čipová. Čipy se využívají i k placení dálničního mýtného. Mezi poslední trendy patří bezkontaktní platební karty – ty obsahují hned čipy dva.

Chytré lednička dokáže s pomocí čipu vyhodnotit pravděpodobnost zkažené potraviny nebo upozorní na blížící se konec minimální trvanlivosti. Čip v automobilu umožní technice chovat se inteligentně a například s pomocí parkovacího asistenta automaticky zacouvat do řady stojících vozidel bez zásadní akce řidiče. Malé očipované přístroje s GPS nám umožňují vychutnat si navigaci a ve spojení s mobilním telefonem a mobilním internetem můžeme komukoli na světě sdělit své pocity, náladu, nebo polohu. Stačí k tomu využít sociální sítě, které jsou umístěné na jednom ze serverů. Řízeném čipem.

Jak čip funguje?

Když se zaměříme na nejčastější využití čipu v oblasti osobních průkazů, dokladů a různých typů karet (včetně těch platebních), nejčastější přenos informací probíhá rádiovým přenosem. Rádiová identifikace (tzv. RFID) umožňuje zpracovávat data v okamžiku, kdy se karta s čipem se přiblíží ke čtecímu zařízení, následně dojde k aktivaci čipu a výměně informací.

Daň za komfort

Rozvoj techniky a technologie nám zpříjemňuje život a usnadňuje každodenní hon za ušetřenými minutami času. Mezi poslední trendy implementace čipů patří různé osobní průkazy a osobní doklady, v neposlední řadě cestovní pasy. V současnosti existuje již přes 6 miliard inteligentních čipů – mikroelektronických nástrojů, které lze integrovat do řady každodenních předmětů, od ledniček až po autobusové jízdenky.

Aniž si to uvědomujeme, právě technika a čipy v ní obsažené nám však mohou začít omezovat soukromí. A pokud ne omezovat, minimálně monitorovat. Přestože se všichni výrobci techniky, vydavatelé karet či dopravci dušují, že pokud čip něco monitoruje, tak jde pouze o statistické údaje o využití služby, v praxi běžný člověk-uživatel techniky nebo čipové karty nemá možnost ověřit, jaké údaje čip obsahuje nebo jaké dál předává. Tyto informace jsou pro normálního člověka skryté.

Problém je ve hrozící ztrátě soukromí

Každé použití technického prostředku obsahující čip zanechává elektronickou stopu. Vystopování držitele karty platícího v obchodě je sice prozatím reálné stále jen v amerických filmech, ale to neznamená, že se tak nemusí dít v blízké budoucnosti. Problém je však v nemožnosti ovlivnit informace přenášené čipem. To je trnem v oku i Evropské komisi, která chce prosadit standard, a ten má platit pro všechny, kteří se podílí na vývoji či používání technologie využívající inteligentních čipů. Tím má být dodržování základního práva jednotlivce na soukromí a ochranu údajů. Ostatně to je uvedeno i v Listině základních práv Evropské unie z roku 2007.

Právo kontroly nad přenášenými údaji

Inteligentní čipy, které se do budoucna jeví jako slibná technologie, mohou život nejrůznějšími způsoby zjednodušit. Jde o každodenní předměty, které se díky připojení k síti a výměně informací náhle změní na inteligentní, jako například inteligentní ledničky, které vás informují, že mléko má prošlé datum spotřeby, nebo inteligentní potravinové balení, které rodiče upozorní na možné alergie, říká komisařka EU pro informační společnost a média Viviane Redingová.

Přes velký potenciál, které nové technologie nabízejí, je zde problém v nedostatečné informovanosti běžných spotřebitelů, co všechno technika (v tomto případě čipová) dokáže a umožňuje. Evropští spotřebitelé musí mít důvěru, že v případě použití jejich osobních údajů bude jejich soukromí nedotknutelné i v měnícím se technickém prostředí. Komise proto vyžaduje, aby technologie RFID dala spotřebitelům pravomoc kontrolovat bezpečnost jejich údajů. Díky tomu budou čipy hospodářským úspěchem. V příštích osmi letech dosáhne evropský podíl na celosvětovém trhu s čipy nakonec 35 %, říká Redingová.

Ochrana soukromí pod evropskou taktovkou

Používání čipů často zkracuje dobu při nejrůznějších službách či obchodních činnostech. S čipy trávíme kratší dobu na dálnici, s čipem je přehled o třídění odpadu nebo se třídí zavazadla na letišti. Na druhé straně je podle Evropské komise potřeba stanovit pravidla, aby při využívání čipů nedocházelo k úniku údajů na čipech a bylo zachováno soukromí. Nyní běží všem členským státům včetně České republiky dvouletá doba, kdy musí evropským úředníkům oznámit, jaké kroky podnikli pro splnění doporučných cílů a během tří let vydá Evropská komise zprávu o provádění doporučení, včetně analýzy jeho dopadu na společnosti a veřejné orgány využívající inteligentní čipy, jakož i dopadu na občany.

Co by se mělo změnit Spotřebitelé by měli mít kontrolu nad tím, zda produkty, které nakupují v obchodech, využívají inteligentní čipy. Pokud spotřebitelé zakoupí produkty obsahující inteligentní čipy, měly by být tyto čipy ihned a zdarma automaticky deaktivovány v místě prodeje, vyjma situace, kdy spotřebitel výslovně požádá o zachování funkčnosti čipu. Lze udělit výjimky, například aby se zabránilo zbytečné zátěži pro prodejce, ale pouze po zhodnocení dopadu čipu na soukromí.

Společnosti či veřejné orgány využívající inteligentní čipy by měly spotřebitele jasně a stručně informovat tak, aby v případě použití jejich osobních údajů měli spotřebitelé povědomí o tom, jaký druh shromažďovaných údajů (např. jméno, adresa či datum narození) byl použit a pro jaký účel. Společnosti a veřejné orgány by rovněž měly uvádět jasné označení za účelem identifikace zařízení, která „čtou“ informace uložené v inteligentních čipech, a poskytnout občanům údaje o kontaktních místech, kde lze získat více informací.

Maloobchodní sdružení a organizace by měly mezi spotřebiteli posilovat povědomí o produktech obsahujících inteligentní čipy, a to prostřednictvím evropského znaku označujícího produkty obsahující inteligentní čip.

Před použitím inteligentních čipů by společnosti a veřejné orgány měly provést hodnocení dopadů na soukromí a ochranu údajů. Tato hodnocení, která jsou přezkoumána vnitrostátními orgány pro ochranu údajů, by měla zajistit, aby osobní údaje byly v bezpečí a dobře chráněny. Zdroj: Evropská komise